Divoký Astma 15 let – Zábava z jiného soudku

Abych popisováním sportovních zážitků nenudil, tak přináším zážitek z jiného soudku, ze soudku hudby. Ano, produkci naší kapely nazývám odvážně hudbou. Ač se to nemusí zdát, tak závod a koncert jsou v mnoha věcech podobné aktivity.

No a my jsme měli s naší kapelou Divoký Astma výroční koncert. Slavili jsme totiž 14,8 let své existence. Předzávodní a před koncertní stavy jsou si velice blízké. Frekvence návštěv toalety je neúměrná konzumaci tekutin a potravin. Nervozita je značná.

Jediný rozdíl je, že před koncertní nervozita jde zahnat. A jelikož nervozita přišla, tak jsme ji zaháněli. Zpočátku jedním pivem, potom druhým, třetím a možná i čtvrtým, to už si nevybavuji. Nervozita lehce opadla, ale aby byl klid, tak jsme vykouřili dýmku míru.

Nervozita byla ta tam, ale stoupnout si na prkna slávy před nepočetné obecenstvo se nám najednou nechtělo. Před námi hrála naše bratrská kapela z Tanvaldu Luděk. Během její produkce se sál pro 300 lidí pomalu plnil až se naplnil zhruba na 30 lidí. během naší produkce návštěvnost dokonce stoupla na 50 lidí.

Luděk skončil, a tak jsme rozvážně vstoupili pod jevištní světla do všudypřítomné mlhy, kterou nevytvářel Rákosníček nýbrž mlhovač. Nádech výdech a hurá do první básničky a prvních tónů. Naštěstí vzhledem k počtu diváků nabývám pocitu, že hrajeme pro kamarády v obýváku a začínám být v klidu.

Naší produkci si začínám užívat. To trvá až do konce koncertu. Do mých končetin se dostavují křeče v podobě pohybových kreací. moje prsty se na hmatníku plaší a já je občas s podivem pozoruji. A do mého hrdla místo zlatého slavíka vlítnul nějakej hovnivál, ale i tak jsem se mikrofonu nebál.

Hraji tak usilovně a se zapálením, že vůbec nevnímám bolest. Až po koncertě si všímám, že je celá kytara postříkaná od krve. Ač jsem měl v ruce trsátko, tak jsem to drtil prstem, který jsem si prodřel až do krve. Toho, že mi praskla struna, jsem si ale všiml.

Občas si také všimnu, že se někdo z obecenstva třeba lehce pohne v kolenou. Říkám si, že buď se jim to líbí, nebo se jim z toho stání podlamují nohy. Ať tak nebo tak, hýbou se. Nachýlil se konec a mohutné publikum si dokonce vykřičelo přídavek, inu pravda, nenechali jsme se dlouho přemlouvat.

Dalším rozdílem oproti závodům je, že ráno vás místo nohou bolí hlava. A tu si neprotáhnete.

Tak pokud se budete chtít příští rok pobavit, tak doražte na náš koncert, páč slavit budeme 15 let