Bylo a bude

Poniváč raději běhám venku a pohybuji se na vzduchu čerstvém, tak značně zanedbávám virtuální svět. Inu což, nedá se nic dělat a já se na sebe za to nezlobím. Od Yukonu uběhlo už pár měsíců a mě narostli nehty téměř zpět. Ještě, než jsem opustil

Kanadskou půdu tak jsem se svou ženou konečně zdolal nezdolnou horu, kterou jsme třikrát předtím sváděli a nesvedli. Tvrdohlavě si stála osamocena a nechtěla žádnou společnost. Až na počtvrté nám dovolila vyvrcholit. A stálo to za to, kvůli nedostupnosti jsme měli celou horu jen pro sebe.

Prodírali jsme se zasněženým lesem, drápali se prudkým svahem, měli strach z lavin, ale po sedmi hodinách výstupu nás odměnil neuvěřitelný 360° výhled, pokochali jsme se, víno popili a mazali dolu.

Clouburst Canada

Vítr foukal ze západu na východ a nás tak odfoukl na rodnou hroudu k jezeru Máchovu. Zde jsme hned vyrazili do místních borových hájů a lesů abychom připravili cesty lesem nelesem pro závodníky a závodnice Mácháč Run Festu, naše další pohodová akce na Mácháči. Trošku se poběhalo, trošku se zakalilo a to, že zrovna slunce nesvítilo, nám vadilo jen ze zvyku.

Mácháč Run Fest

No a nyní roztáčíme kohouty pípy v našem Aloha baru a užíváme léta v borových hájích u jezera a chystáme se na extrémní triatlon ve švýcarských Alpách 21.6.

Sdílejte

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *