Inu což, narodil jsem se mámě a tátovi, nebo respektive spíš mámě. Oba rodiče jsou sportovně a dobrodružně založeni, a tak to plivli i na mě. Když mi bylo šest měsíců, tak mě máma hodila do vody a řekla „plav synu, plav!“ No, a tak jsem začal plavat. Mezitím co jsem plaval, tak se narodil můj bratr Michal, a tak celoživotní rivalita bratrská započala. Naši nás tahali po horách a do přírody co to šlo, na lyže, na kolo, běhat, chodit, a ne vždy jsme chtěli.
Když začali rašit první chlupy na tváři a beďary okupovaly mé čelo, tak jsem vyměnil závodní plavání za triatlon. Plavec po mámě, triatlonista a běžec po tátovi, takže první úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat. Brzy jsem vyhrál první triatlon a stal jsem se členem reprezentačního týmu, kde jsem pobyl osm let. Maturitu jsem složil na sportovním gymplu v Jablonci a pak jsem se vydal studovat obor záchranáře. Jenže pak jsem čichl k cestování a se školou byl konec. Začal jsem studovat nekonečnou školu života. Rok jsem se věnoval pouze tréninku.
V roce 2005 jsem se na rok odstěhoval do Colorada, kde jsem pokračoval v tréninku, ale k tomu přibyla práce na stavbě, což převážně naplňovalo můj čas a fyzičku. V roce 2007 jsem se vydal do Austrálie do Sydney, kde jsem se mimo tréninku a práce věnoval i studiu Přírodní terapie a masáže. Mezi mé pracovní náplně patřilo trénovaní plavání od kojenců po nadějné juniory, moderátor v rádiu SBS, stavba, zahradník, stavitel single tracků. Ze Sydney jsem se přemístil na North Coast a potom za divočinou do Tasmánie, nakonec z toho byly necelé tři roky. Ty jsem završil cestou na kole přes Austrálii.
V roce 2010 mě vítr odfoukl do Kanady, do městečka Squamish, kde jsem opět pokračoval v tréninku jak sebe, tak ostatních, a kde jsem postavil již tři baráky. Divočina Kanady mě uchvátila natolik, že se tam pravidelně vracím a již jsem tam strávil několik let. Ovšem triatlon není má jediná záliba, těch je totiž strašně moc. Při mé zimní cestě do Laponska jsem objevil kouzlo dobrodružství a extrému, a tak se věnuji extrémním, převážně zimním, projektům.
Jsem velký milovník windsurfingu, surfingu, orientačního běhu a dlouhých ultra běhů. Rodiče si dali záležet, aby to nezůstalo jen u sportu, a tak od svých dětských let hraji na kytaru. K tomu jsem později přidal basu, bubny, perkuse. V Austrálii jsem propadl kouzlu didgeridoo, a tak jsem se na něj naučil hrát, a dokonce ho začal vyrábět. Muzika pro mě znamená stejně jako sport a bez ní bych být nemohl, stejně jako bez sportu.
