Shrnutí víkendu

Už se s tím časovým posunem a běžným životem s našimi dětmi ztrácím v tom, jaký den od startu se co stalo, proto trošku punkově shrnutí toho, co se událo tento víkend a nebylo toho málo.

Když si vzpomenu na Vencův závod před dvěmi lety mám pocit, že byl mnohem poklidnější, zcela určitě ta kratší trasa. Až do Mc Grath vše plynulo v duchu optimismu , a určitě i podmínky byly mnohem přívětivější, a nebo je to jako s porodem, že ty bolestivé chvíle mysl vytlačí někde daleko a pamatuje si jen to hezké 🙂

Musím přiznat, že letos je to virtuální sledování pro mě mnohem náročnější. Smsky typu:” zaútočil na mě los, zjisti mi prosím jaká je předpověď počasí, je to tady přísný nebo saně se mi zachytily za strom a pořádně mi pohnuly pánví” jsou pro mě nějak hůře stravitelné. Co vím, ale určitě, že Venca je člověk, který opravdu ví co dělá a je velmi pokorný k Aljašce, že by nikdy nešel za hranici svého zdraví, což je mi velkou útěchou a přináší klid do mých občas ustrašených myšlenek. Proto ti, co trnete semnou u počítače nebojte, vše je pod kontrolou. Zatím … 🙂

Po tom co Venca dorazil do Rohn 188 mile, dal si 2 hodiny odpočinku a vyrazil dál, protože na checkpoint bylo dost plno, a proto pochodoval ještě 2 hodiny a zabivakoval. Byla mrazivá noc kolem -30 C, ale nefoukalo a nebe bylo plné hvězd. Bivak byl “na hraně klepání se a spaní “. Vencův pohyb už jsme potom neviděli, jelikož mu přestal fungovat tracker, který mu vymění na checkpoint Nikolai.

V půlnoci pak došel na srub Bear Creek (50 km od Nikolai). Odtud poslal sms : “Tak jsem u srubu, hladovej, žíznivej a je tady plno. Byla to dřina jak prase, strašně dlouhý a neutíkalo to. První půlka byla úplně paráda a ta druhá úplně na hovno. Na checkpointu Rohn jsem nechal kuklu na nos a pusu ,a pak ztratil lepidlo na lyže, gumicuk, a pak se mi ve sjezdu zahákly saně o strom a to mně pořádně srovnalo pánev a zlomilo náhradní hůlku, utrhlo řemínky z tašky. Tak jsem byl lehce trudomyslnej, ale pořád mám dvě hůlky a v Nikolai budou nějaký provazy. Snad už jsem si vybral smůlu na materiálu.”

Na checkpointu se moc nevyspal, jednak tam bylo poměrně živo, a taky ten den šel 40 km pěšky a 24 na lyžích, což ho dost zničilo.

Z checkpointu vyrazil kolem 18 hod (8 ranní tam ) a na další checkpoint Nikolai to odhaduje na 12-13 hodin.

Věřím, že si Venca svou smůlu vybral, a že bude Aljaška milostivější. Také odstartoval závod Iditarod závod psích spřežení, kteří začnou pomalu sjíždět všechny bikery, chodce i lyžaře ITI.

Velice děkuji za ty, co Vencův výkon podpořili tím, že přispěli na Školu v Oknech. Pro zajímavost škola v Oknech jde každý rok pouť, v délce kolem 100 km. Během pouti se učí děti od první třídy až po 9.tou vnímat svět kolem sebe, učí se číst přírodu a to je ta hlavní myšlenka, která spojila Vencu a školu v Oknech. Tak pokud stále váháte, věřte, že Váš dar jde do skvělých rukou a my Vám uctivě děkujeme za každou korunu!

Zde naleznete informace o dalších závodnících.

Ještě jednou velká gratulace Tomášovi Vajdiakovi, k dokončení 350 mil. Aljaška byla přísná, o to víc je jeho výkon cennější.

Všem děkujeme za fandění, vaše pozdravy předávám a Venca moc děkuje.

Howgh.